Pro řešení tohoto informačního problému jsem zvažoval různé aspekty. tak například:
Jak velký bude zájem
Možnosti a technické znalosti zájemců
Rozsah informací a způsob zadávání informací
Srovnání s komerční službou.
Co se týká zájmu, počítal jsem tak se 100 potenciálními zájemci, kteří buďto přímo a nebo zprostředkovaně budou mít o tento způsob informování zájem. Ostatní o to prostě stát nebudou, buďto si s technikou nerozumí případně si raději informace aktivně vyhledají, protože nechtějí mít zacpaný mobil či mail informacemi a nebo nebudou mít zájem předat svoje data ( číslo mobilu, mailovou adresa a td. ). A ti, které by informování mohlo zajímat. nežijí v domácnosti většinou sami a nebudou stát o to, aby se celé rodině při večeři rozřinčely mobily se zprávou o zasedání zastupitelstva. Tak že počet příjemců zpráv počítám někde mezi 30ti až 50ti zájemci. A poslat z mobilu 50 sms by neměl být pro nikoho velký problém.
Co se týká technických možností a znalostí zájemců, tak problém nebudou mít většinou mladí. Ale v obci žije také spousta seniorů, někteří již v úctyhodném věku. A zde může nastat problém, mnozí z nich mají tlačítkový telefon a s PC a internetem si moc nerozumí. Zde by připadaly v úvahu pouze krátké textové zprávy a nebo právě to zprostředkované informování rodinným příslušníkem.
Kámenem úrazu bude rozsah informací a způsob jejich rozesílání. Tady musí kompetentní osoba či orgán jasně rozhodnout, jaké zprávy se budou prostřednictvím informačního systému rozesílat a jakým prostředkem pro "pasivní zájemce" a co se zveřejní jen způsobem pro "aktivní zájemce". Také by mělo být rozhodnuto, které informace budou tím či oním prostředkem předávány aby byl zájemce předem informován že třeba rozpočet obce se mu krátkou textovou zprávou posílat nebude a zrovna tak jako to, že se nebude do mailu posílat příjezd prodejce kuřat. A dále musíme zapracovat na podmínkách, kdo a za jakých podmínek může informační systém využívat, mimo informovaní obecním úřadem.
A v neposlední řadě je potřeba jasně deklarovat, kdo bude jaké zprávy rozesílat. Jak jsem již uvedl, poslat zprávu sms by neměl být pro nikoho problém a dá se poslat okamžitě, rozeslání mailů by také neměl být problém pro nikoho a nakonec ten WhatsApp + Google, zde menší znalosti budou zapotřebí. No uvidíme.
A nyní to porovnání s konkurencí. Jsem přesvědčen že alternativní možnosti jsou plnohodnotné k těm profesionálním. Možná by bylo komfortnější zadávání pro obsluhu ale občan, jako příjemce informací, by neměl žádný rozdíl pozorovat. Dostane co si objednal a pokud se týká aplikace, alternativa je trochu složitější pro zadavatele zpráv ale dnes nám nová technika dovolí například do sms vložit odkaz na plakát a mobil připojený k internetu ho dokáže v pohodě zobrazit. WhatsApp je další alternativou, jak poslat dlouhé zprávy doplněné obrázky či videi. Pokud profíci mají svou aplikaci, musí se do mobilu nainstalovat a uživatel se s ní musí naučit zacházet. U WhatsAppu vidím výhodu v tom, že ho umí používat lidé napříč celým světem a tudíž se i v okolí méně zručného zájemce najde někdo, kdo mu bude schopen poradit a pomoci. Mail je mail, tam není co řešit, maximálně zachování anonymity vložením adres příjemců formou skryté kopie a dokonce jsem již otestoval možnost šifrování zpráv. To ale vyžaduje spolupráci příjemce. O šifrování mailových zpráv napíši článeček později.